Zachráněný brněnský poklad

Na procházce brněnskou čtvrtí Černá pole, možná i vy narazíte na nenápadnou bílou budovu, trochu připomínající garáž. Nenechte se však zmást, unikátní vila rodiny Tugendhat je z uliční strany opravdu velmi nenápadnou budovou, její interiér a zahrada však nemá konkurenci. Vila je jedním z míst, které by měl navštívit každý, kdo Brno navštíví nebo v něm žije.

Když jí bylo 27 let, dostala od otce pozemek. Přesto, že Brno mělo v té době mnoho úžasných architektů, okouzlil Gretu Tugendhat a jejího manžela architekt Ludwig Mies van der Rohe a požádali jej o malý dům pro jejich rodinu. Že se původní přání zcela nevyplnilo, už dnes víme. A můžeme být nesmírně šťastní, že se slavnému architektovi podařilo rodinu Tugendhat okouzlit svým nápadem.

Vila, která na ulici Černopolní vyrostla, se zcela vymyká tehdejším i dnešním měřítkům. Měla mnoho unikátních technologických vymožeností, neskutečně nádherné a vzácné interiérové vybavení a duši, která umí přednést osud svůj i své rodiny.

Vila samotná má tři patra, přičemž z ulice je vidět pouze to poslední. V něm jsou umístěny ložnice se sociálním vybavením a vstupem na prostornou terasu. Prostřední patro sloužilo jako reprezentativní část. Je zde prostorná jídelna a obývací místnost i pracovna. Celý prostor je velmi prostorný oddělen jen náznakově. Mimo jiné zde najdeme i „Onyxovou stěnu“ nebo velmi vzácnou stěnu z makasarského ebenu, která byla velmi dlouho ztracena.

I přesto, že vilu dnes vnímáme jako honosné sídlo, pro rodinu Tugendhat to byl obytný dům. Vyrůstaly zde děti, hrály si na zahradě, užívaly si života. Rodinná idylka však trvala pouhých 8 let. V roce 1938 se rodina kvapně vydala do zahraničí a stěží uprchla před nacistickým honem na židovské obyvatele.

 

Protože se rodina Tugendhat přesunula do bezpečí poměrně včas, stihl pan Fritz Tugendhat převést sebou i několik kusů jejich nábytku. O zbytek se následně postarali lidé, kteří ve vile žili po jejich odchodu. Radikálními změnami pak vila prošla ve 40. letech 20. století, kdy ji německá říše využívala jako obytné prostory pro své velitele.

Po válce byla vila, podobně jako mnoho jiných domů, velmi zničená. Traduje se, že sovětský jezdecký oddíl měl ve vile dokonce ustájené koně.

Po rekonstrukci, která pouze zachránila budovu před totální zkázou, byla ve vile dětská taneční škola a následně rehabilitační středisko pro děti s vadami páteře.

                                             

Rodina Tugendhat se do domu vrátila až po 29 letech. V té době Greta Tugendhat přijala pozvání brněnského architekta Františka Kalivody a s dcerou Danielou přijely poprvé po emigraci zpátky do Česka. Paní Gréta byla však stavem domu zcela zděšena. Stavební úpravy, které byly v domě provedeny, zcela narušily toto krásné architektonické dílo a naprosto odbouraly celkový dojem, který budova vzbuzovala.

První a doposud poslední komplexní obnova vily se odehrávala v 80. letech, bohužel s omezením na historická fakta i finanční zdroje neprobíhala rekonstrukce zcela tak, jak by měla. Když však v roce 2003-2005 zpracoval tým odborníků v čele s prof. Ivo Hammerem, manželem paní Daniely Tugendhat, průzkum vily, uznal tuto rekonstrukci, v rámci možností, jako velmi profesionální.

Poslední rekonstrukce, obnovení a oživení vily pak proběhlo v rámci soudobých finančních, technických, materiálových a technologických možností.

Vila nyní žije svým krásný a kouzelným životem. Nejen že působí jako muzejní exponát, ale v jejích útrobách se koná mnoho kulturních i naučných akcí. Dostat se na prohlídku však stojí mnoho trpělivosti, zájemci si počkají i několik měsíců.

Vydejte se i Vy obdivovat tuto unikátní stavbu, důmyslně ukrytou v rodinné zástavbě Černých polí.

________________________________________________________

Další články

                 Zapište si do kalendáře...                                                         Brno očekává stavbu nové porodnice